NAJVÄČŠIA DATABÁZA
ŠTUDENTSKÝCH REFERÁTOV NA SLOVENSKU

Nájdi si dokument, ktorý potrebuješ v inom jazyku: SK CZ HU

Celkom referátov: (12380)

Prihlásenie Prihlásenie Registrácia
Pridaj svoju prácu

Moravskoslezský kraj

Odoslať známemu Stiahnuť Nahlásiť chybu Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)

Oblasť:Geografia

Autor: antiskola@antiskola.eu

Počet slov:4804

Počet písmen:26,948

Jazyk:Český jazyk

Orient. počet strán A4:14.97

Počet zobrazení / stiahnutí:3242 / 5

Veľkosť:31.34 kB

Moravskoslezský kraj
Geografická poloha: Moravskoslezský kraj je naším nejvýchodnejším krajem. Na jihu sousedí se Zlínským krajem, na jihozápade leží kraj Olomoucký. Tvorí cástí státní hranice s Polskem a se Slovenskem, kde sousedí se Žilinským krajem. Svojí celkovou rozlohou 5 554 km2 se radí na 6 místo mezi všemi kraji Ceska a zaujímá 7% jeho území.Skládá se ze 7 okresu Ostrava-mesto, Karviná, Nový Jicín, Frýdek-Místek, Opava a Bruntál a od roku 1996 Jeseník.
Povrch: Nejvýznamnejší pohorí je Hrubí Jeseník, který vznik pri Hercynském vrásnení v prvohorách, ve tretihorách byl jeho povrch rozlámán a znovu vyzdvižen. Pozustatek jsou minerální vody v lázních (Velké Losiny, Karlova Studánka, Lipová, Jeseník). Nejvetší hory Hrubého Jeseníku je Praded (1491 m). Hrubí Jeseník je tvoren prevážne smrkovými lesy, které jsou poškozené emisemi. Na severozápade navazují na Hrubí Jeseník Rychlebské hory dále Kralický Snežník (1432m), který je hlavním bodem evropského rozvodí Cerného, Baltského a Severního more. Nízký Jeseník jeho nejvetší hory je Slunecná (798 m). Oderské vrchy odvodnují horní tok Odry a její prítoky. Ty se zadržují ve vodárenských nádrží Slezská Harta a Kružberk na Moravici), které zásobují Ostravsko a Opavsko. Ze severu Polska, zasahují na území oblasti výbežky Stredopolské nížiny a precházející na Ostravskou pánev, dále Moravská brána.
Ve východní cásti severní Moravy patrící ke Karpatské soustave jsou nejvyšším pohorím Moravskoslezské Beskydy (Lysá Hora 1323m) - patrí k nejvlhcím místum republikyJe to geologicky mladé pohorí, které vzniklo v alpínském vrásnení. Na rozdíl od Ceské vysociny tvorí nejméne odolné usazené horniny (pískovce, slepence a jílovce). Velké podléhání zvetrávaní a odnosu.
Na uzemí Moravskoslezských Beskyd je naše nejvetší CHKO. Také Beskydské lesy jsou zasaženy emisemi z ostravské prum. oblasti. Nicí rozsáhlé polomy, a tím jsou otevrené prevažujícím severozápadním vetrum.
Krajem protékají významné reky. Nejhlavnejší je Odra, která odvodnuje (povodí cca 7 400 km2) celé Slezsko a její prítoky Opava, Ostrava a Olše.
Obyvatelstvo: V Moravskoslezském kraji žije zhruba 1 277 000 obyvatel. Výhodou regionu je predevším mladá veková struktura populace. Vekovou strukturu lze charakterizovat kraj s nižším prumerným vekem proti prumeru Ceska. Nejnižší údaje vykazuje okres Bruntál, kde prumerný vek je 35,5 let ve srovnání s prumerem veku 37.9 let.
Osídlení, sídelní struktura: V minulosti bylo osídlení méne husté, horské cásti byly osídleny pozde. Teprve rozvoj prumyslu vedl k velkému zalidnení.
Základní charakteristikou kraje je znacne vysoké zalidnení, hustota dosahuje nejvyšších hodnot v republice (232 obyv./km2) a na 7% její rozlohy tak žije 12,5 % obyvatel. Platí to predevším v okresech Ostrava-mesto, Karviná, o prilehlých cástech okresu Frýdek-Místek a Nový Jicín a cástecne také v okrese Opava. Zbylé oblasti jsou podstatne méne zalidneny a jsou prevážne hornaté.
Nejvetším mestem a prirozeným sídlem kraje Ostrava (323 tisíc obyvatel), která je zároven tretím nejvetším mestem u nás. Nachází se zde Ostravská aglomerace a spojuje presneji mesta Ostrava, Hlucín, Bohumín, Karviná, Orlová a Frýdek-Místek.
Hospodárství: Struktura ekonomiky regionu severní Moravy a Slezska je dána historickým vývojem a z toho pramení i soucasné hospodárské problémy kraje. Dominantním odvetvím regionu jsou tradicní prumyslová odvetví, která v soucasné dobe trpí ztrátou trhu a prochází restrukturalizací. Velmi málo je naopak na hospodárské strukture kraje zastoupeno zemedelství. Zemedelství má v hospodárství menší význam než prumysl. Využívá predevším nižší polohy v Moravské bráne a na Opavsku. Na Valašsku se udržel tradicní extenzívní chov ovcí.V minulosti, velké bohatství cerného uhlí. Již 19. stol. se zacal rozvíjet težký prumysl, predevším bánský a hutní. Pozdeji navazovaly strojírenské a chemické podniky. Po 2. sv. válce vyrostla mohutná prumyslová oblast se stredem v Ostrave. Dnes se težba omezuje a levný dovoz z Polska.
Prumysl: Kraj je územím s vysoce rozvinutou prumyslovou výrobou. Hlavním prumyslovým centrem regionu je Ostrava a její okolí s okresy Karviná, Frýdek-Místek a Nový Jicín. Prevládající je dulní, energetický a hutnický prumysl. Dalšími významnými odvetvími jsou chemický a farmaceutický prumysl, strojírenský, elektrotechnika, papírenský, textilní a potravinárský prumysl. Hlavním nerostným bohatstvím je cerné uhlí v Ostravské pánvi, na jeho težbu navazuje železárství a težké strojírenství na Ostravsku (Nová hut, (Vítkovické železárny), podniky v Trinci, Bohumíne a Frýdku-Místku). Strojírenství je zastoupeno v Ostrave, Studénce (výroba nákladních železnicních vagónu), Koprivnici, ve Fulneku (výroba pracek dríve výroba automobilu TATRA) a v Opave, chemický prumysl na Ostravsku a v Odrách (Optimit), textilní závody (Tonak Nový Jicín, Krnov). Nadnárodní význam má výroba varhan ve firme Rieger-Closs v Krnove. Drevozpracující a nábytkárský prumysl (Vrbno pod Pradedem, Rýmarov), textilní prum. (Krnov, Frýdek-Místek, Bruntál, Šumperk),odevní prum.(N. Jicín), kožedelný prum. (Havírov), cementárny a vápenky (Ostrava, Štramberk, Hranice), sklárský prum. (Rapotín, Vrbno p. Pradedem, Valmez, Karolinka), výroba prefabrikátu (Karviná, Paskov, Bohumín), papírenský prum. (Paskov, Jindrichov, Žimrovice), gumárenská prum. (Zubrí, Odry), výroba plastických a syntetických vláken (Odry)
Zemedelství: Prírodní podmínky pro zemedelství jsou v regionu znacne rozdílné, nebot jsou ovlivneny znacným výškovým rozpetím. Na jedné strane existují velmi príznivé podmínky pro intenzivní zemedelství (Slezská nížina, Osoblažsko), na druhé strane jsou v regionu zastoupeny neúrodné podhorské a horské oblasti vhodné pouze pro extenzivní hospodarení. Chov skotu, ovcí, prasat. Pestování kukurice, pšenice a repky (prevaha nivních pud a hnedozemí). Podnebí je mírne teplé v nížinách, ve vyšších polohách chladné.
Trh práce: Moravskoslezský kraj se vyznacuje vysokou zamestnaností obyvatelstva v prumyslu; jeho podíl 41 % na celkové zamestnanosti, je nejvetší ze všech kraju. Nízký je podíl zamestnancu v zemedelství - pouhých 3,7%.
Region trpí v soucasné dobe pomerne znacnou nezamestnaností (15,3%, prumer CR ciní 9%). Její prícinou je predevším útlum a restrukturalizace velkých podniku.
Pokud jde o nezamestnanost, nejhorší situace v rámci kraje je v okrese Karviná (20,4%), Ostrava (18,4%) a Bruntál (18,2%) na severní Morave a ve Slezsku. Nezamestnanost v nich dosáhla nejvyšší úrovne od roku 1989. Bez práce je tady už více než 106 tisíc lidí a prumerná míra nezamestnanosti je 16,8 procenta !
Dopravní infrastruktura (Doprava): Významná dopravní trasa je Moravská braná. Od 19. stol. byly postavena významná železnice, a tím rychlejší rozvoj oblasti. Region má výhodnou z pohledu perspektivních dopravních tras. Po dobudování budou spojovat polské a rakouské hranice. Kraj protínají hlavní evropské dopravní cesty jak silnicní, tak železnicní. Dálnice D47 a II. železnicní koridor jsou soucástí vetve VI. multimodálního Evropského dopravního koridoru.
Ostravskem tedy prochází II. tranzitní železnicní koridor Breclav - Prerov - Ostrava - Petrovice u Karviné (Polsko). Unikátní je úzkorozchodná trat Tremešná - Osoblaha.
Významnou roli, díky své poloze ve stredu regionu, hraje mezinárodní letište Ostrava - Mošnov s velmi príznivými parametry pristávací a startovací dráhy, které v budoucnu bude mít napojení na všechny druhy dopravy. Z hlediska vodní dopravy se zvažuje splavnení Odry a Ostravy. Hranicní prechody - Ceský Tešín, Mosty u Jablunkova, Bukovec.
Životní prostredí: Ostravský kraj patrí z hlediska kvality životního prostredí mezi nejzatíženejší regiony v Cesku. Znecišteny jsou všechny složky životního prostredí, ale nejvyšší váhu má v soucasné dobe kontaminace horninového prostredí a podzemních vod v dusledku prumyslové cinnosti, poškození krajiny težbou uhlí, znecištení povrchových vod, znecištení ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdroju, poklesy pud, a tím znehodnocení kvality pud, znicená infrastruktura a haldy hlušiny z dolu
V regionu vzniká velké množství prumyslového odpadu, prevážnou cást tvorí odpady z energetiky, hutnictví a težby uhlí. Odpady jsou zneškodnovány zejména ukládáním na skládky a jen v malém množství dochází k jejich recyklaci, prípadne k energetickému využití.
Snahy o nápravu mají úspechy zlepšení ovzduší.
Rekreace a cestovní ruch: Na západe regionu je velmi pritažlivý civilizací nepríliš dotcený masiv Jeseníku, s vysokou kvalitou cistoty ovzduší a radou velmi pozoruhodných prírodních jedinecností, rozkládající se na ploše více než 3 600 km2, pricemž 740 km2 zaujímá chránená krajinná oblast. Návštevníci tohoto jednoho z nejhodnotnejších krajinných celku ve strední Evrope zde naleznou témer Na západe regionu je velmi pritažlivý civilizací nepríliš dotcený masiv Jeseníku, s vysokou kvalitou cistoty ovzduší a radou velmi pozoruhodných prírodních jedinecností, rozkládající se na ploše více než 3 600 km2, pricemž 740 km2 zaujímá chránená krajinná oblast. ideální podmínky pro rekreaci i nárocnou horskou turistiku, letní i zimní sporty, možnosti lázenské lécby a to napríklad v již už zmínené Karlove Studánce a noveji v Klimkovicích i úcinné rehabilitace. Jeseníky však nejsou jen hory, ale i podhurí s radou obcí a mest, které vytvárejí osobité kolority architekturou svých stavebních památek a celorocní nabídku rozmanitých kulturních prožitku.
Východní cást regionu vyplnuje horský masiv Beskyd, region oznacovaný jako Valašsko. Je to taktéž malebné, ale snadneji prístupné a pohostinné pohorí. Príroda zde nabízí jedinecné turistické trasy, jež vedou vetšinou nepríliš nárocným terénem, a umožnuje z vrcholu hor neopakovatelný výhled do kraje. Hlavním magnetem tohoto svébytného kraje je však neopakovatelný stavební sloh a folklór- kolorit drevených staveb, zachování tradicní remeslné výroby, lidových zvyklostí a obyceju. Na území kraje se krome CHKO Jeseníky také nachází CHKO Poodrí a CHKO Beskydy (viz dole).
Spojovacím mostem mezi temito dvema horskými pásmy je nížinná oblast Moravské brány. Má zcela jiný charakter, nebot to je území výrazne tvarované lidskou civilizací. Turistická pritažlivost území je dána predevším dosud skrytým potenciálem prumyslových památek, objevených možností v kongresovém a výstavním ruchu, potenciálu historických pametihodností, jež tvorí nejen jednotlivé stavby, ale i zachovalé soubory mestské architektury v Novém Jicíne, Štramberku a Príboru. Také na velikány svetové vedy lze vzpomenout, a to v Hyncicích na genetika Mendela, v Príbore na psychologa Freuda, ci na Komenského ve Fulneku. (Janáckuv Máj, Hodslavice - Palacký, Zlatá tretra)
CHKO Poodrí
CHKO Poodrí se nalézá v Moravskoslezském kraji a zasahuje do území okresu Ostrava, Frýdek-Místek a Nový Jicín. Území chránené krajinné oblasti Poodrí bylo vymezeno v severovýchodní cásti Moravské brány mezi obcemi Mankovice a Vražným nedaleko Oder a jižním okrajem Ostravy. Plošná výmera ciní 81,5 km2.
Jádrovou cástí je rovinatá oderská niva, na ni pak navazují zvýšené okraje rícních teras a terasových plošin. Nadmorská výška se pohybuje v rozpetí 212 m.n.m. (Odra u Ostravy) a 298 m.n.m. (plochý rozvodní hrbet u Hurky v jižní cásti).
Jeseníky
Jeseníky se rozkládají v nejsevernejším cípu Moravy u státní hranice s Polskem. Jejich jádrem je Hrubý Jeseník. Oblast dále tvorí masív Kralického Snežníku, Rychlebské hory a Nízký Jeseník. Všechna tato pohorí, s vyjímkou Nízkého Jeseníku, prekracují nadmorskou výšku 1000 m. Nízký Jeseník s nejvyšší horou Slunecná (798 m.n.m) vytvárí na východe oblasti mírne zvlnenou náhorní rovinu.
CHKO Beskydy
CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² nejvetší chránenou krajinnou oblastí v Ceské republice. Zabírá jižní polovinu okresu Frýdek-Místek, východní polovinu okresu Vsetín a malou cást na jihovýchode okresu Nový Jicín.
Duvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly zejména puvodní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živocišných i rostlinných druhu, druhove pestrá lucní spolecenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovnež mimorádná estetická hodnota a pestrost ojedinelého typu krajiny vzniklého historickým soužitím cloveka s tímto územím.
Význam prírodní hodnoty chránené krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením 42 maloplošných chránených území, územním prekrytím CHKO s chránenou oblastí prirozené akumulace vod a v neposlední rade i jejím nadregionálním rekreacním významem.
Zajímavosti: Opava: Od 12.-15. stol zde bylo sídlo Slezského zemského muzea, založeného v roce 1814, nejstaršího muzea v Cesku.
Nový Jicín: námestí s radou cenných meštanských domu s podloubími
Hradec nad Moravicí: dominantou mesta je zámek stojící v místech puvodne rane stredovekého hradu
Fulnek: v letech 1618-21 zde byl správcem školy J.A.Komenský, dokoncil zde povestnou Mapu Moravy
Zlaté hory: v blízkosti mesta hrad Edelštejn, od konce 13. stol. do roku 1440 patril opavským Premyslovcum, od roku 1465 Jirímu z Podebrad
Krnov: renesancní zámek, mestskou zástavbu reprezentují cetné renesancní a barokní doby; tradicní produkce umeleckých varhan
Príbor: nejstarší mesto Novojicínska založené z príkazu moravského markrabí Premysla (pozdejšího krále Premysla Otakara II.), centrum mesta je mestskou památkovou rezervací; rodište Sigmunda Freuda
Hukvaldy: zríceniny jednoho z nejvetších moravských hradu; památky pripomínající zdejšího rodáka Leoše Janácka

KRAJSKÉ MESTO OSTRAVA

Základní statistické údaje
Pocet obyvatel (k 1.1.2004) 315 442
Rozloha 214,21 km2
Hustota osídlení (osoby na km2) 1 505
Pocet mestských obvodu 23
Pocet puvodních obcí 34
Prumerná rocní teplota 8,6 °C
Nadmorská výška 208-334 m n. m.
Prumerný rocní úhrn srážek 568,3 mm
Plocha verejné zelene 1 056 ha
Délka místních komunikací 828 km
Verejná doprava
Mestská hromadná doprava
Vozový park celkem 705 vozu
- tramvají 294 vozy
- trolejbusu 63 vozy
- autobusu 343 vozy
Pocet linek celkem 84
- tramvajových 15
- trolejbusových 10
- autobusových 59
Pocet zastávek 630
Provozní délka linek 1 085,4 km
Pocet prepravených osob 210 mil./rok
Železnicní stanice Ceských drah 9
Autobusové stanice Connex Morava 76
Letište 1
Kulturní zarízení
Divadelní scény 5
Stálá kina 5
Knihovny
- Moravskoslezská vedecká 1
- univerzitní 2
- pobocky Knihovny mesta Ostravy 30
Galerie a výstavní síne 30
Muzea 5
Veletržní a výstavní prostory 4
Kulturní domy 9
Církevní zarízení
- pocet kostelu všech církví 38
- pocet modliteben všech církví 5
Telovýchovná zarízení
Pocet hrišt 205
Stadiony (kryté i otevrené) 5
Telocvicny 130
Koupalište 5
Zimní stadiony 3
Kryté bazény 11
Sportovní kluby 264
Školství
Materské školy 60
Základní školy 77
Základní umelecké školy 3
Speciální školy 20
Odborná ucilište 10
Gymnázia 10
Strední odborné školy 21
Vyšší odborné školy – 6
Vysoké školy 3
- pocet fakult 11
Zdravotnictví
Pocet nemocnic 4
Polikliniky 5
Zarízení lékárenské péce 61
Sociální zarízení
Ústavy sociální péce
- pro mládež 2
- pro dospelé 5
Domovy s pecovatelskou službou 17
Domovy duchodcu 7
Penziony pro duchodce 2
Podnikání (1.1.2004)
Pocet právnických osob 6 504
Pocet fyzických osob 45 862
Pocet bank 16
Pocet pojištoven 23
Míra nezamestnanosti (k 29.2.2004) 19,1 % = 30 396 osob
Pocet volných pracovních míst 659
Prumerný vek: 37,4

Ostrava je tretím nejvetším mestem v Ceské republice a nejvetší aglomerací v príhranicním trojúhelníku trí státu: CR, Polska (15 km) a Slovenska (55 km). V rámci Ceské republiky má zcela zvláštní postavení. Behem uplynulých desetiletí byla chápána jako "ocelové srdce" republiky, jako prumyslové, špinavé a nehostinné mesto, jako mesto drsných, težce pracujících lidí. Nebylo tomu tak vždy. Po celé historické období byla Ostrava významným obchodním a tranzitním centrem.
V prubehu staletí se Ostrava stávala mestem kosmopolitním, komercním, hospodárským, spolecenským a kulturním. Ostrava na prelomu 19. a 20. století a za tzv. "první republiky" patrila k rozvinutým mestským aglomeracím s fungujícím obchodem, prumyslem, s nekolika kulturními, národnostne ruznorodými domy, divadly ap.
Je významným dopravním uzlem s hustou sítí 78 mestských linek hromadné dopravy, peti železnicními stanicemi a mezinárodním letištem Mošnov. Ostrava má 23 mestských obvodu, nachází se zde Vysoká škola podnikání, Ostravská a Technická univerzita a 10 fakult, které navštevuje 20 tisíc studentu, je sídlem úradu Moravskoslezského kraje. Historie dnešního centra Moravskoslezského kraje sahá do 1. poloviny 13. století. Rozhodujícím mezníkem v historii mesta byl nález uhlí v polovine 18.století a rozvoj jeho težby. Rudolfova hut ve Vítkovicích byla založena v roce 1828 a železnice z Vídne do Krakova založena v roce 1847, spojila Ostravu se svetem. Nejrozsáhlejší výstavba probíhala na prelomu 19. a 20. století.
Jen málo mest v Ceské republice zaznamenalo po roce 1989 tak obrovský prerod jako práve Ostrava. Zmenily se nejen životní podmínky pro zdejší obyvatelstvo, ale i celkový charakter mesta. Z provozu byly vyrazeny nekteré prumyslové závody. Poslední uhlí na území mesta Ostravy bylo vyteženo 30. 6. 1994 a všechny zdejší hlubinné doly byly již zakonzervovány. Tisíce horníku a hutníku se rekvalifikovaly a nyní se uplatnují v jiných odvetvích. Byla instalována speciální filtracní zarízení pro zlepšení ovzduší v Ostrave. Rychle se rozvíjí bankovnictví a terciární sféra. Ekonomicky je výhodná i geografická poloha Ostravy - 15 km k nejbližšímu hranicnímu prechodu s Polskem a 55 km k nejbližšímu hranicnímu prechodu se Slovenskem. Opravují se fasády domu v puvodním architektonickém stylu a mnozí Ostravané jsou sami prekvapeni, jak krásné bylo puvodní centrum Ostravy. Renovují se mnohá ubytovací a restauracní zarízení. Ostrava má prostory pro realizaci výstav, veletrhu, kulturních setkání ci sportovních klání. Velmi lákavé je nejbližší okolí Ostravy, kde jsou možnosti zimní i letní rekreace, lázenství ci sportovního vyžití.
Název:Podle reky Ostravice, která se puvodne jmenovala Ostrava. Složen ze dvou slovních základu ostr + ava (ostrá voda nebo bystrá reka)
Heraldický znak (zjednodušené vysvetlení)
1. Figura bílého kone snad jako symbol tranzitní polohy mesta nebo snad z erbu lokátora a prvního fojta v Moravské Ostrave.
2. Zlatá ruže z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurze.
Lokalizace: Na soutoku ctyr rek: Odry, Opavy, Ostravice a Luciny.

pred 400 tis.-150 tis. lety skandinávské zalednení
od praveku obchodní jantarová stezka od Baltského more ke Stredomorí
asi pred 25 tis. lety první trvalejší osídlení lovcu mamutu (viz Landecká Venuše)
od 8. století slovanské osídlení
10. století hradište Holasicu
1267 první písemná zmínka o Moravské Ostrave v záveti olomouckého biskupa Bruna (1245-1281)
1279 statut mesta, první písemné doklady o kostele sv. Václava
1297 poprvé se písemne pripomíná slezskoostravský knížecí hrad
1362 Karel IV. udelil právo konání výrocního trhu
1371-1376 vybudování mestských hradeb
1428 husité obsadili mesto
1437-1848 Mesto Ostrava soucástí hukvaldského panství
16. stol. rozvoj remesel - zvl. soukenictví, tkalcovství, krejcovství a reznictví
1539 první písemné doklady o budove Staré radnice
1556 nejvetší požár - zniceny témer všechny domy na námestí
1618-1648 tricetiletá válka, dánská (1626) a švédská vojska (1642-1650)
1625 obrovský mor (zemrelo asi 500 lidí = témer polovina obyvatelstva)
1747 zrízena pošta v Ostrave
1763 objev uhlí (údolí Burna)
1828 založení železáren = Rudolfova hut, pozdejší Vítkovické železárny
1847 železnicní spojení s Vídní a Krakovem (Severní dráha Ferdinandova)
1869 vybudována první plynárna a zrízen telegraf
2. pol. 19. stol. rozvoj prumyslu = stredisko habsburské monarchie
1879 stavba židovské synagogy
1880 velká povoden na Odre a Ostravici (zaplaveno celé Pobeskydí)
1889 dokoncena bazilika Božského Spasitele
1894 otevren ceský Národní dum - stredisko ceské kultury, zahájen provoz mestské dopravy
1895 otevren Nemecký dum - stredisko nemecké kultury, výstavba první elektrárny na Ostravsku
1897 první ceské reálné gymnázium
1898 otevrena Verejná knihovna a cítárna
1901 otevren Polský dum - stredisko polské kultury
1903 otevren Delnický dum ve Vítkovicích
1907 mestské divadlo (dnes divadlo Antonína Dvoráka)
1919 Národní divadlo moravskoslezské
1924 vznik tzv. Velké Ostravy (k puvodnímu mestskému jádru Moravské Ostrave pripojeno 6 moravských obcí)
1926 Dum umení
1929 vznik ostravského studia Ceského rozhlasu
20.-30. léta 20. st. výstavba obchodních domu: Brouk a Babka, Bachner
1930 Nová radnice
1929-1934 hospodárská krize
1939 14. brezna již obsazena Ostrava nemeckým vojskem, v ríjnu první transport Židu do "preškolovacího" tábora v Nisku nad Sanem
1939-1945 druhá svetová válka, 30.4.1945 osvobození Ostravy
1941 pokracování integracního procesu mesta - pripojení 8 slezských a 4 moravských obcí k Moravské Ostrave
1945 z Príbrami presídlena Vysoká škola bánská
1949-1951 výstavba Nové huti
1953 založena Vyšší hudebne pedagogická škola v Ostrave, od roku 1959 konzervator, roku 1996 propujcen název "Janáckova konzervator"
1954 vznik Janáckovy filharmonie Ostrava z rozhlasového orchestru
31.12.1955 studio Ceské televize Ostrava vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio v Ceské republice
1959 Pedagogická fakulta, od r. 1991 Ostravská univerzita
1959 nové letište v Mošnove
1961 otevren Dum kultury Vítkovice
1986 otevren Palác kultury a sportu
50.-80.léta 20.stol. obrovský príliv obyvatel a stavební rozmach
1989 sametová revoluce - konec megalomanského rozvoje Ostravy
30.6.1994 poslední vytežené uhlí na území mesta Ostravy
1.9.1996 sídlo Ostravsko-opavského biskupství
7.-9.7.1997 tisíciletá povoden na Odre, Opave a Ostravici (zaplavena celá Morava)
27.9.1998 po 162 letech ukoncena výroba železa ve Vítkovicích
2000 založena první soukromá vysoká škola

Ostrava je metropolí a sídelním mestem Moravskoslezského kraje. Vznikla ve 13. století na obchodní tzv. Jantarové stezce vedoucí od Baltu pres strední Evropu ke Stredozemnímu mori. Rozvoj zaznamenala od 18. století po nálezu kvalitního cerného uhlí, k nejvetšímu rozmachu prumyslu a nárustu obyvatel došlo zacátkem 20. století.
Po roce 1989 se struktura prumyslu i tvár mesta bourlive mení, Ostrava se stává významným centrem kultury, obchodu a sportu, težba uhlí na území mesta však skoncila v roce 1994.
Hospodárská stabilita mesta je ocenena vysokým úverovým ratingem "A-" udeleným mestu agenturou Standard & Poor´s.
Dobrá poloha blízko polských a slovenských hranic, unikátní technické památky a urbanismus, obrovské historické a kulturní dedictví v okolí a možnosti sportu a rekreace v mnoha zarízeních i blízkých horách predznamenává mesto Ostravu také jako rozvíjející se centrum turistiky.
Ostrava je poctem obyvatel tretím nejvetším mestem, plochou druhým nejvetším mestem CR. Je významným dopravním uzlem s hustou sítí mestské hromadné dopravy, 5 železnicními stanicemi a mezinárodním letištem Mošnov. Sídlo VŠB-Technické univerzity a Ostravské univerzity celkem s témer 20 000 studentu.
Co všechno nabízí turistum a návštevníkum
Uprostred zelene
Prestože Ostrava je prumyslové mesto, pripadá na jednoho jejího obyvatele celých 30 m2 zelene. Údaj vzbuzuje pozornost i mnoha zahranicních návštevníku.
Prímo na území mesta leží cást z chránené krajinné oblasti Poodrí - Polanský les a Polanská niva, která má nejvetší rozlohu - 122,3 ha. Zahrnuje rybníky a louky ruzného stupne zamokrení a je mezinárodne chránenou oblastí.
K chráneným územím patrí rovnež prírodní rezervace Rezavka a rybník Štepán, prírodní památkou je lesní rezervace Turkov.
Nad soutokem Odry a Ostravice leží vrch Landek. Naucná stezka touto národní prírodní památkou predstavuje geologicky pozoruhodné karbonské vrstvy s výchozy uhelných slojí.
V mestských cástech Moravská Ostrava, Poruba a Kuncice se dodnes nacházejí bludné balvany z doby ledové.
Za návštevu stojí unikátní prírodní sbírka v geologickém pavilonu prof. Pošepného na VŠB-TU v Ostrave-Porube i návšteva nedalekého moderního planetária a hvezdárny.
Sport a odpocinek
Dostatek zelene a hojnost prímestských lesu dává Ostrave možnost budovat radu sportovišt. Mesto má kolem 200 hrišt, 5 otevrených i krytých stadiónu, 122 telocvicen, 3 zimní stadiony, 11 krytých bazénu a 5 letních koupališt. Jedno z nich je nejvetším prírodním koupalištem v CR, nachází se v Ostrave-Porube a je každorocne cílem statisícu Ostravanu. Tento moderní areál má pujcovnu sportovního vybavení, minigolf, 100metrový tobogán, obrí skluzavky, tenisové kurty a další hrište.
V obvodech mesta pusobí témer 270 sportovních klubu všech odvetví, mnohé z nich pro handicapované obcany. Ostrava je soucástí regionálních cyklotras, vznikají kilometry dalších. Mesto je místem konání pravidelných mezinárodních sportovních souteží, hrál se tu Davis Cup ale i Mistrovství Evropy ve volejbale.
Blízkost Beskyd a Jeseníku dává nepreberné množství námetu na turistické a lyžarské trasy, nedaleké prehrady Žermanice a Terlicko zase vhodnou príležitost k vodním sportum. Hned za obvodem mesta leží mezinárodní, bohate navštevované 18jamkové golfové hrište v Šilherovicích, blízko je však i na dve sportovní letište v Benešove a ve Frýdlante n. O. Pripocteme-li ke sportování také možnost lovu v oborách a rybolovu, nemuže se žádný návštevník Ostravy nudit.
Kam za kulturou?
V Ostrave lze v kteroukoli rocní dobu doslova holdovat kulture. Mesto má pet divadelních scén se stálými soubory opery, cinohry, baletu a operety, ale také radu velkých kulturních domu s bohatým celorocním programem, kam casto zavítají divadelní a hudební telesa i ze zahranicí.
Ostrava vítá každorocne tisíce návštevníku už tradicních mezinárodních festivalu Janáckuv máj a nedalekých Janáckových Hukvald. Zahranicní návštevníci jsou prekvapeni jejich úrovní i pozoruhodnými místy konání.
Mesto nabízí hodnotné výstavy v Dome umení, desítkách galerií i dalších výstavních prostorách, populární hudební kluby denne lákají návštevníky na zajímavé programy s hostujícími umelci. Pridáme-li muzejnictví, loutkové divadlo, výstavnictví, folklor, výtvarnictví, literaturu, pozoruhodnou starší i novodobou architekturu, pochopíme, proc Ostrava dostala zejména v 90. letech dvacátého století punc severomoravské kulturní metropole.
Technika, která nezestárne
Bohatá prumyslová historie mesta Ostravy zanechala jeho obyvatelum i návštevníkum také bohaté technické dedictví, jehož hodnota jen poroste. Dnes už evropsky známé Hornické muzeum OKD a expozice v národní kulturní památce Dole Michal dobre mapují historii hornictví. V hornickém muzeu si krome pozoruhodných sbírek dulních lamp a techniky lze vyzkoušet fárání do starých štol a slojí, za návštevu stojí expozice sídlište lovcu mamutu, kterí tu na vrchu Landek žili. Hornické muzeum v Ostrave se postupne stává zajímavým areálem nejen pro poznávání technické minulosti, ale také sportu, odpocinku a zábavy.
K evropsky špickovým v oboru hornictví patrí i expozice dulní záchranárské techniky. Existence hutního a ocelárského prumyslu ve meste nabízí možnost technických exkurzí, pozoruhodná technologie výroby piva pritahuje návštevníky na exkurze do Ostravského pivovaru.
Co nabízíme detem?
Zoologické zahrady patrí bezesporu k zajímavým atrakcím pro deti. Zoo Ostrava, nacházející se na stohektarovém areálu ve Slezské Ostrave, byla založena v roce 1951. Patrí k prirozeným turistickým centrum mesta i celého regionu. Zameruje se na chov vzácných a ohrožených druhu zvírat, plní vzdelávací a rekreacní funkci. Od roku 1996 je clenem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Druhove je pocetná kolekce ptáku, kocek a jelenu, mimorádnou hodnotu má kolekce opic. Atraktivní jsou velké travnaté výbehy jelenu, afrických kopytníku (žirafy, zebry, antilopy), prírodní výbeh šimpanzu, výbeh lvu a koliery dravcu, specialitou této zoo je chov ryse ostrovida. Zoo Ostrava je otevrena celorocne a každodenne.
Velké pozornosti se teší ostravské Divadlo loutek, které svou unikátní novou budovou otevrenou v roce 1999 láká i návštevníky ze zahranicí. Každé dva roky ožívá na podzim Ostrava mezinárodním loutkovým festivalem Spectaculo Interesse, který se teší pozornosti malých i velkých diváku.
Velkou popularitu si v detském svete rychle získal ostravský Pohádkový sklep strašidel otevrený na jare 2000.
Detem pro radost slouží v Ostrave staré tramvaje pro vyhlídkové jízdy mestem. Mestské parky nabízejí tem nejmenším zajímavá hrište, dospelým odpocinek.

OKRES FRÝDEK-MÍSTEK
Poctem obyvatel 228 tisíc a rozlohou 1 273 km2 patrí k nejvetším okresum Ceské republiky. Nejvýchodnejší cást upoutá mimorádne pestrou nabídkou prírodních zajímavostí, historie, kultury a sportu v zime i v léte. Okres Frýdek-Místek byl v roce 2000 zarazen do Euroregionu Beskydy, který je na rozloze 30928 km2 sdružuje 133 obcí a 778 tisíc obyvatel.
Dominantou mesta je rozsáhlý barokní zámek ze 17. a 18. stol. Zajímavý je renesancní kostelík s drevenou veží. V Místku žil v letech 1891-1893 ceský básník Petr Bezruc. V okolí leží prehradní nádrž Žermanice o rozloze 250 ha, která byla postavena v r. 1962. Slouží jako zásobárna pitné vody pro Ostravskou konurbaci.

OKRES NOVÝ JICÍN
Nejen u nás, ale i ve svete, se okres proslavil výrobou osobních a nákladních automobilu Tatra, vagónu, a pryže. Patrí k nejnavštevovanejším regionum severní Moravy a rozprostírá se od výbežku Nízkého Jeseníku pres úrodný val Moravské brány až po horské pásmo Moravskoslezských Beskyd. Na rozloze 918 km2 zde žije 161 tisíc obyvatel. V historicky nejcennejších cástech mest Nový Jicín, Štramberk a Príbor jsou mestské památkové rezervace a ve Fulneku, Bílu možností kulturního a sportovního vyžití a je rovnež významným lázenským místem a centrem vzdelanosti. V okrese je sít cyklistických tras spojujících nejzajímavejší místa. K rekreaci je vyhledávána Terlická prehrada.
Koprivnice má radu rodáku: malíre, grafika a ilustrátora Zdenka Buriána, hudebního skladatele Zdenka Petra a nejlepšího atleta naší historie Emila Zátopka.

OKRES OPAVA
Okres o rozloze 1 144 km2 má 181 842 obyvatel žijících v 7 mestech a dalších 73 obcích. Okres je soucástí euroregionu Silesia, který je svazkem obcí cesko-polské hranicní oblasti. Na území opavského okresu se pak nacházejí i dva mikroregiony: Hlucínsko a mikroregion Matice slezské. Nachází se zde i významná ložiska sádrovce, který se u Koberic, na jediném míste v CR, teží. Celkem má okres více než 20 prírodních rezervací.
Puvodní osada pri obchodní ceste je poprvé zminována v r. 1195, od 13. stol. byla sídlem Rádu nemeckých rytíru. V 15. zde panovala bocní premyslovská vetev. Po r. 1742 se Opava stala centem ceského Slezska. mestu dominuje vež zvaná Hláska.

OKRES BRUNTÁL
Bruntálský hornatý okres patrí svou rozlohou 846 km2 ke trem nejvetším okresum v Ceské republice. Žije v nem 103 030 obyvatel. Krome Cechu zde žijí Poláci, Rumuni, a další národnosti. Ze 71 obcí je 7 mest. Témer polovina rozlohy okresu je zalesnena. Významné postavení zaujímá zemedelství, dále potravinárský, textilní, drevozpracující a strojírenský prumysl. Tradicní je výroba varhan. V okrese Bruntál je osm stredních a stredne odborných škol a tri strední odborná ucilište. Prírodní dominantou okresu je nejvyšší hora Jeseníku Praded (1 492 m. n. m.).

NOVÝ OKRES JESENÍK
Nový okres od roku 1996, který se rozdelil od okresu Bruntál má svou rozloho 954 km2. V okresu nyní žije okolo 84 023 obyvatelu. Informace jsou obsažené v okresu Bruntál.
Rarita mesta Jeseníku je lécba. Lécba v Jeseníku je založena na syntéze nejnovejších poznatku lékarské vedy a osvecených Piesssnitzové lécby s použitím studené vody. Koupele jsou urcené na lécení rozlicných nervových chorob, psychických poruch, poruchy látkové premeny, choroby z povolání a nekterých nespecifických onemocnení dýchacích cest.


Diskusia

Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)