Tento článek byl vytisknutý ze stránky www.antiskola.euAntiŠkola.eu
Mechanické vlastnosti materiálu

K základním mechanickým vlastnostem patrí pevnost tahu, tržná síla, tažnost, tržná délka, pevnost v natržení a pevnost v dotržení. Charakterizují materiál z ruzných hledisek, pro ulehcení strojového balení výrobku a lepší zvládnutí balících postupu.

Pevnost tahu - schopnost materiálu odolávat vnejší mechanické síle (tažnému napetí) až do okamžiku pretržení. Soucasne s pokusem pusobení vnejšího zatížení jsou zkoušeny i nekteré další vlastnosti daného materiálu (tržné zatížení, pevnost v tahu, tržná délka...).

Tržné zatížení - maximální zatížení zmerené pri zkoušce, pri kterém došlo za stanovených podmínek k pretržení vzorku (udáváno v kN/m).

Pevnost tahu -  je nejvetší zatížení vztažené na jednotku pocátecního prurezu zkoušeného vzorku, které tento vzorek snese pri zkoušce tahem (udáván v Mpa, vzorec   F/ (b.t) ... F-tržné zatížení v N, b-šírka vzorku v mm, t-tlouštka vzorku v mm.

Tržná délka je mírou pevnosti plošného materiálu ruzných plošných hmotností, vyjádrená pomyslnou délkou pásu vzorku, pri níž by se volne zavešený pás materiálu pretrhl vlastní hmotností v míste závesu (udáván v m nebo km, výpocet-podíl tržného zatížení F a hmotnosti proužku násobené tíhovým zrychlením.

Tažnost - relativní prodloužení zkušebního proužku plošného obalového materiálu pri zkoušce tahem v okamžiku pretržení (v  puvodní délky).

Práce potrebná na pretržení tahem - celková práce vynaložená za stanovených podmínek od okamžiku zatežování vzorku až do jeho pretržení (v mJ).

Pevnost v natržení - vnejší síla, kterou lze v rovine vzorku vynaložit, aniž by došlo k natržení okraje (v N). Její hodnoty se využívá hlavne pri zpracování nebo balení materiálu, který je namáhán nerovnomerne.
- u papíru a kartonu - vyjádrena vzhledem k puvodnímu tržnému zatížení (udávána v ).

Pevnost v dotržení - práce spotrebovaná pri dotržení predem naríznutého vzorku obalu za urcitých podmínek (vyjadruje se v mN)
- u papíru - se urcuje prepoctením namerené pevnosti v dotržení na plošnou hmotnost papíru 100 g/m2

u vetšiny materiálu : síla potrebná k dotržení < síla potrebná k natržení okraje

Pevnost v prutlaku [obal je namáhán v prutlaku, je-li protlacován zevnitr (napr. pri doprave, manipulaci)] - vyjadruje odpor, který klade obal.materiál tlaku pusobícímu kolmo na jeho plochu v okamžiku protržení za stanovených podmínek a závisí na tržném zatížení a tažnosti v obou smerech (v kPa)
- u papíru - prepocet na plošnou hmotnost 100 g/m2
- uplatnení: pri nevhodném stohování, neopatrnosti pri manipulaci > k protržení dochází, když pevnost materiálu není dostatecná a je-li prekonána jeho prutažnost (nedojde pouze k protažení)
- sleduje se predevším u lepenek, kartonu, papíru, foliových materiálu a je u nic základním kvalitativním kritériem.
prurazu [pri nárazu nebo pádu je namáhán v prurazu] - práce spotrebovaná na úplné proražení zk. vzorku telesem daného tvaru a rozmeru za stanovených podmínek (v J)
- je zjištována hlavne u vlnitých lepenek urcených pro výrobu prostorových obalu a fólií plastu; slouží k lepšímu urcení ochrany baleného zboží.

- pevností v prutlaku a v prurazu se zjištuje odolnost

Tuhost a vzperová pevnost - charakterizují odolnost proti deformacím , tuhost u obal. materiálu, vzperová pevnost u prostorových obalu
- tuhost - odolnost proti deformaci> proti ohybu, pruhybu; vyjádrena podílem vnejší síly a deformacní výchylky merené ve smeru síly v míste pusobení, souvisí s modulem pružnosti obal. materiálu - pomer napetí a deformace, merený u malých deformací.
- uplatnuje se hl. u lepenek, papíru, celofánu, tuhých fóliových materiálu, u skládatelných kartonážních obalu; nedostatecná tuhost se projevuje deformacemi geometrických tvaru a je zpusobena tlakem baleného zboží
- vzperová pevnost - schopnost odolávat úcinkum síly (tlaku) pusobící za stanovených podmínek ve smeru roviny vzorku, aniž dojde k zborcení;
- prstencová vzperová pevnost - nejvetší síla pusobící za stanov. podmínek na hranu zkušebního vzorku svinutého do prstence, kterou vzorek snese bez porušení (v kN/m), hl. u materiálu o tlouštce 0,15 - 0,5 mm
- pevnost tlaku na hranu - nejvetší síla pusobící na hranu pravoúhlého zk. vzorku ve smeru rovnobežném se smerem hrbetu vln za stanovených podm., kterou vzorek snese bez zborcení (v kN/m) , znak 3, 5 a 7 vrstvých vlnitých lepenek, je mírou vhodnosti použití techto lepenek pro výrobu krabic urcených pro balení výrobku, jež v nich budou stohovány pri doprave, manipulaci, skladování.

Koeficient trení, prilnavost, soudržnost vrstev
- závisí na ruzných vlastnostech povrchu obalových materiálu (rozdílná hladkost a lesk, rozdílná povrchová pevnost, vnitrní vazebná pevnost, jejíž dusledkem je štepivost)>
- koeficient trení - bezrozmerná velicina, jejíž prevrácená hodnota je klouzavost (v obalové technice se uplatnuje pri manipulaci a skladování)
- statický k. t. - zjištuje se pri stavu, kdy výcnelky na povrchu obou na sebe položených materiálu v klidu do sebe zapadají a k uvedení jednoho povrchu do pohybu je tedy treba znacné síly X kynetický k. t. - se uplatnuje když se povrchy po sobe již pohybují, výcnelky se prevážne deformují a síla potrebná k udržení pohybu je menší.
- požadavky pro balící proces na bal. stroji>koeficient trení požadován co nejnižší (mat. nedrhne, šetrení energie...), špatne však drží v návinu na kotouci, rozjíždí se>zde je nutný vyšší koeficient>> kompromisní rešení
- vyšší koeficient je výhodný pri skladování, doprave (v nekterých prípadech se umele zvyšuje)

- prilnavost - tzv. “blokování” souvisí s koeficientem trení obalových materiálu; hl. u fóliových materiálu z plastu a u obal. výrobku z nich (sácky, pytle) , u nichž dochází kvuli velmi hladkým povrchum a jejich dokonalému styku k témer úplnému vytlacení vzduchu z meziprostoru; je ovlivnována výrobní technologií, skladováním, teplotou, tlakem, elektrostatickým nábojem; nepríznive se projevuje pri otevírání sácku, tenkých fólií, lepicích pásek, tím že vrstvy nelze oddelit.

- soudržnost vrstev - u kombinovaných materiálu (vrstvených, slepovaných, natíraných...), je ovlivnena zpusobem vrstvení a vlastnostmi vrstev, k oddelení vrstev muže dojít po porušení spoje (napr. fyzikálne - zahrátím-každá vrstva jiné chování na zákl. rozmerové nestálosti, mechanicky - opakovaným namáháním, klimaticky - zvýšená vlhkost prostredí).

Konec vytisknuté stránky z www.antiskola.eu